Čínská bažantnice (též Ptáčník, Dům zlatých a stříbrných bažantů, Čínský ptačinec) vystavěná v letech 1792-6 stála na vyvýšeném místě nad loukou, několik desítek metrů jihovýchodně od sochy boha Martha. Podlouhlá přízemní kamenná budova s šesti oválnými okny měla mansardovou střechou z barevných šindelů (zdobenou na hřebenu orlicí vystřihanou z kovového plátu), kterou neslo 18 dřevěných sloupů. Hlavice sloupů byly tvořeny groteskními papouščími hlavami. Celá fasáda byla zdobena barevnými ornamenty čínského stylu, které se pravidelně střídaly mezi sloupy. Mezi druhými pravými i levými páry sloupů ode dveří byly nápisy provedené čínskou kaligrafií. Po roce 1860 jsou na skice Jana Ranzmayera zachyceny chinoiserní lampiony zavěšené na kruhy, které drží v zobácích papouščí hlavy. Na téže skice a na starší grafice od Luisy Chotkové (po roce 1800) je zakreslen také výběh (obora) pro okrasné ptactvo, který k budově přiléhá a na pozdějších fotografiích již chybí. Uvnitř byla tzv. bažantí komora určená k chovu bažantů a perliček a menší salonek pro panstvo. Vše zde bylo až do detailu přizpůsobeno čínskému stylu s motivy pěstování okrasného ptactva. Uměleckých prací se účastnili Petr Prachner, Josef Müchel a pravděpodobně také Antonín Tuvora v interiéru. Budovu zničil požár neznámého žháře 28. října 1918.
Zaniklá architektura
Na konci průseku je na mapě z roku 1829 zakreslena blíže neurčená stavba. Patrně to byl pavilon "V závětří". Měl dřevěnou konstrukci a jeho mansardová střecha byla podepřena asi deseti stylově spojenými sloupy.
Zahradní domek, nebo-li "Ovčínek" či "Salaš" byl dřevěný s doškovou střechou a stával blízko zámku, poblíž tzv. "Kuželníku", které sloužilo ke společenské hře kuželkové "trucco di terra". Byl z jedné strany podepřen čtyřmi předstupujícími dřevěnými sloupy. Zanikl v roce 1945.
Zhruba od počátku 20. století však začal být požíván jen přívozníky či panskými nádeníky a pomalu pustl.
Za první republiky zde byla instalována elektřina, avšak v 60tých letech byl zcela opuštěn.
Z bezpečnostních důvodů byl v 70tých letech stržen. Do dnešních dnů je dochováno torzo schodiště a sklepa.
U okružní aleje (severovýchodní část parku) byla zřízena, patrně v 19. století, hájovna. Dostala název "Na vosouši" podle místa, kde stála. Stylově se hlásila k tzv. švýcarskému slohu. Hájovnu zničil v roce 1945 výbuch bomb, které v ní byly shromážděny po náletech na park.
Společně se stavbami na konci 18. století vzniklo na menší louce poblíž okružní aleje Ptačí bidlo (Vogelstange). Jednalo se o stožár, který byl v dolní části zesílen a na vrcholu měl jakousi konstrukci na které prý seděli draví ptáci a stávali se obětí střelců. Bidlo totiž sloužilo pro pořádání střeleckých soutěží, při kterých museli účastníci projevit smysl pro hru, galantnost a také humor. Panstvo zde však střílelo do dřevěných maket ptáků. Soutěž měla svá psaná pravidla a při jejím konání hrála i hudba. Společně se stavbami na konci 18. století vzniklo na menší louce poblíž okružní aleje Ptačí bidlo (Vogelstange). Jednalo se o stožár, který byl v dolní části zesílen a na vrcholu měl jakousi konstrukci na které prý seděli draví ptáci a stávali se obětí střelců. Bidlo totiž sloužilo pro pořádání střeleckých soutěží, při kterých museli účastníci projevit smysl pro hru, galantnost a také humor. Panstvo zde však střílelo do dřevěných maket ptáků. Soutěž měla svá psaná pravidla a při jejím konání hrála i hudba.
V jihovýchodní části ostrova založil v roce 1746 Václav Antonín Chotek protáhlý ostrůvek, který byl od hlavního ostrova oddělen úzkým kanálem a mostem. Měl zahradní šachovnicovou podobu a byl pojmenován Korsika. Označení nese patrně na počest odboje tohoto ostrova proti nadvládě Janova a zvláště na připomenutí zásluh Jana Karla Chotka, který působil u italského vojska.
Povodně z let 1784-85 poškodily "Korsiku" tak, že přestala být ostrovem. Na jejím místě vznikla v roce 1788 zahradní kompozice pod názvem Bujukdere (výletní čtvrť na okraji Istanbulu). Jednalo se o ohlas na Rakousko-Turecké války z let 1788-89. V této zahradě byl postaven v tzv. maurském stylu tzv. Turecký pavilon, nazývaný též Červený kabinet. Byla to otevřená altánová stavba elipsovitého půdorysu s dvanácti sloupy, které nesly šindelovou střechu a byly spojeny laťkovým zábradlím. Pavilon mohl být vymalován maurskými dekorativními motivy, kde převládala červená barva. Byl vybaven dřevěným nábytkem v islámském stylu, lavicemi a taburety. V zahradě byl bazén s vodotryskem, který byl zásoben vodou z čerpadla, jež pohánělo větrné kolo. (viz Korsika kolem roku 1750) Někdy po roce 1840, kdy došlo k zániku pavilonu a částečně i zahrady, byl na toto místo umístěn pomníček van der Schotta, který zde stojí dodnes.
Kuželník stál po východní straně zámecké konírny jako obdélná stavba, v níž se provozovala společenská hra zvaná "trucco di terra".
Byl postaven v roce 1787 v jihozápadní části parku. Zanikl patrně v první polovině 20. století.
Pomník H.Ch.Hirschfelda
Pomník H. CH. Hirschfelda, zahradního teoretika, stál na hrázi u vltavského břehu, v severní části parku, poblíž býv. Holandského domku se zahradou. Byl odstraněn při regulaci Vltavy.
Kuželník
Stál po východní straně zámecké konírny jako obdélná stavba, v níž se provozovala společenská hra zvaná "trucco di terra".
Více na: parková architektura
